Úvodní slovo
Milé kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové,
je pro mně neobyčejným potěšením, že vás mohu pozvat na XIV. Česko-Slovenské dialogy o bolesti do Jindřichova Hradce. To je nejen krásné, ale také velice historické město, které dbá jak na svoje památky, tak úspěšně rozvíjí i svoji součastnost. Tradice setkávání českých a slovenských algeziologů a jim příbuzných odborníků je již trvalým jevem na scéně společných kongresů českých a slovenských lékařů a vědců.
Jindřichův Hradec má také výbornou nemocnici, kde pracuje MUDr. Eva Zýková, která je předsedkyní organizačního výboru. Velice spoléháme na její znalosti místních poměrů v Jindřichově Hradci a to ji umožní, aby se svými spolupracovníky zorganizovali vynikající Dialogy. Vědecký výbor jehož předsedou je prof. MUDr. Miloslav Kršiak, DrSc. a se kterým budu úzce spolupracovat určitě připraví takový vědecký odborný program, který přiláká do Jindřichova Hradce mnoho českých i slovenských kolegů i kolegyň a který vedle krás Jindřichova Hradce zanechá i odbornou stopu u účastníků Dialogů.
Za svoji osobu se vynasnažím co nejvíce pomáhat při realizaci těchto Dialogů jako jejich prezident a samozřejmě i jako předseda SSLB ČLS JEP.
Těším se s vámi na shledanou v Jindřichově Hradci 4. – 6. října 2012.
prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc.
prezident kongresu
předseda SSLB ČLS JEP
Vážení a milí přátelé,
odborný program na XIV. ČESKO-SLOVENSKÉ DIALOGY O BOLESTI pro Vás připravují pan profesor Rokyta a pan profesor Kršiak s vědeckým výborem.
Jménem místního organizačního výboru si dovoluji Vás všechny srdečně pozvat do malého města v jižních Čechách, nedaleko hranic s Moravou a Rakouskem, obklopeného na západě zádumčivou krajinou třeboňských rybníků a luk, na severu kopci Českomoravské vrchoviny a na jihu a východě hlubokými lesy České Kanady.
První osídlení je připomínáno od 10. století, o dvě stě let později na ostrohu nad soutokem Nežárky a Hamerského potoka začíná vznikat opevněný gotický hrad a jeho majitelé, páni z Hradce, samostatná větev mocného rodu Vítkovců, své sídlo zvelebovali až do počátku 16. století, kdy ho upravili na tehdy přepychový renesanční zámek. Později, za panství Slavatů, byl postaven zdobný Rondel, za Černínů probíhaly na zámku další barokní úpravy a Jindřichův Hradec díky blízkému vztahu císařského dvora k rodu Černínů často hostil významné státnické návštěvy. Po roce 1945 pak bohužel nastala doba zanedbávání a chátrání, ale od roku 1993 je po rozsáhlé rekonstrukci zámek zase již v plné kráse.
Kromě zámku se můžeme těšit také na společenský večer a kromě toho si ve volném čase prohlédnout renesanční Jezuitskou kolej a historický střed města s dalšími památkami - kostel sv. Jana Křtitele s minoritským klášterem nebo Muzeum jindřichohradecké s expozicí o Emmě Destinnové či Krýzovými jesličkami v budově bývalého jezuitského semináře. V okolí se můžete pak vypravit na pohádkový zámek Červenou Lhotu, na hrad Landštejn, který od 13. století střežil hranice, na zámeček ve Stáži nad Nežárkou, do lázní Třeboň nebo úzkokolejkou do lesů České Kanady...
Velmi bych si přála, aby se spojení gotiky, renesance, baroka a algesiologie vydařilo a abychom si všichni kromě nových informací z našeho oboru odnesli i milé vzpomínky na setkání s přáteli.
MUDr. Eva Zýková
předsedkyně organizačního výboru